FEJETONY

Jako každý rok, i letos jsem si pořídil husokačení mláďata a mohu s potěšením napsat, že se jim - jako každý rok - daří dobře, rostou a přibírají. Určitě to bude mimo jiné tím, že jim dávám kromě jiných pochutin též nakrájené kopřivy, napomáhá to správnému trávení. Přímo z nich vyzařuje spokojenost a radost ze života, neboť se snažím dělat, co jim vidím na očích, tedy především je krmit. V tomto směru si jistě nemohou stěžovat - vím, že potřebují vydatnou snídani a potom postupné celodenní dokrmování. Možná klíčovou roli však v jejich životě hraje voda a tady se snažím, aby jí měly vždy dostatek. Husokačeny mají totiž jeden velký problém, a to ten, že každé sousto musí hned zapít, protože jinak jim nesklouzne do volátka a mohou se začít dusit. Vodu potřebují ovšem také k ranní hygieně, které se věnují vzápětí po snídani a to se zaujetím, které bychom jim mohli závidět. Je až neuvěřitelné, kolik času dokáží obětovat očistě svého husokačeního těla! Koupou se buď celé nebo to dělají tak, že v rychlém sledu tří podivuhodně synchronizovaných pohybů strkají do vody hlavu, vytáhnou ji a otřepou se. Jsou to zkrátka vodní ptáci se vším všudy. Z tohoto důvodu mají tedy ve svém výběhu několik nádob, menšími miskami s vodou na pití počínaje a velkými na čvachtání konče. číst dál

Jel jsem tenkrát tramvají z pryglu na čáru (pro mimobrněnské - od přehrady na Českou ulici). Oči netečně sledují pouliční hemžení za oknem, blížíme se k Mendlovu náměstí, za chvíli budu vystupovat, když tu najednou...  číst dál

Čeština je prý příliš složitá a mělo by se s tím něco dělat. Nějak ji zjednodušit, zrušit tvrdé a měkké y - i, a taky to mně a mě… Zkrátka jít s dobou, která nemá čas na všelijaké zdlouhavé přemýšlení a chce po nás rychlost, stručnost a tah na branku! Všimli jste si, že podobné názory se objevují stále častěji? Nevím, co na ně říkáte Vy, milí čtenáři, ale řeknu Vám, tedy přímo napíši, co si o tom myslím já. A hezky od plic to vyřknu… Tedy - podobné výzvy po zjednodušení (a nejen češtiny, ale skoro všeho) pocházejí od lidí, jejichž duševní potenciál je… jak to jen říct… zkrátka poněkud jedno... číst dál

„Eufemismus je ztlumené vyjádření trapné nebo nepříjemné skutečnosti, popř. nahrazení výrazu drsného nebo budícího nepříjemné představy výrazem mírnějším, jemnějším.“ Tolik slovník cizích slov. číst dál

Divná otázka, že? A navíc dost nebezpečná, neboť psát o problematice rasismu a nedržet se přitom předem daných politicko-korektních klišé může v dnešní postdemokraturní společnosti zavánět kriminálem. Začnu trochu provokativně, a to tím, že si představím hypotetickou situaci, kdy na ulici nějaký tazatel zastavuje lidi a pokládá jim následující otázku: „Jste rasista?“ Je jasné, jak budou všichni dotazovaní odpovídat – totiž o překot ujišťovat, že rasisty samozřejmě nejsou, tvrdit, že je už samotná takováto otázka pohoršuje atd. Co se týká mne, odpověděl bych po pravdě – tedy, že nevím. číst dál